Majáčky v mlze

Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným. Ale ne, nestěžuju si, jen ta mlha, co se válí nad naším městečkem už pěkných pár dní, je opravdu zvláštní. Takovou mlhu jako dneska jsem snad ještě nezažila. Když jsem včera byla venčit psa v polích, cítila jsem se jako v klasické britské detektivce. Už jsem jenom čekala na toho psa baskervillského se Sherlockem v patách. To, že Tobi cestou našel nějaký nezvykle velký pajšl atmosféru jen doplnilo. Neměla jsem odvahu to moc zkoumat, protože co kdyby to opravdu vypadalo jako člověčí? Brrrr.
Jinak si spokojeně žiji na našem maloměstě, lenoším a zároveň už pomalu načítám na tu slavnou bakalářku, nabírám tempo a pokud se mi podaří se z postele začít vykopávat v rozumnou dobu, všechno půjde jako po másle. Ale děje se divná věc - od příjezdu jako bych měla obě ruce levé. Už se mi podařilo rozbít skleničku, urvat ouško od hrnku, rozcintat mlíko po mikrovlnce a spousta dalšího nádobí utekla jen o vlásek. Maminka ze mě nemá úplně radost, ale nese to statečně. Dnes jsme jí s tatínkem dali zabrat, když jsme v rámci úklidu omylem vyhodili do kontejneru moje dvoje plesové šaty. To máte tak, většina věcí na odložení byla ve velkém pytli, ale mamka ještě měla u sebe nějaké věci, co vezla na vyzkoušení kolegyni do práce. Dnes ráno, ve spěchu na vlak, jsem tedy popadla tašky, nekoukla do nich, hodila je taťkovi a ještě utíkala na záchod, abych všecko stihla. Taťka se do nich podíval, trochu se podivil, pročpak chceme dávat na charitu takové hezké plesové šaty, ale řekl si asi něco o marnotratných ženských, sundal šaty z ramínek a pak je slavnostně vyhodil i se zbytkem oblečení. Ty šaty se tam octly tak, že kolegyně kromě toho, že si měla vybrat, co se jí bude líbit z mého oblečení, tak si taky chtěla půjčit šaty na ples, tak jsem jí troje poslala, jedny si vybrala a ty dvoje vracela. And the rest is history. Když se to mamka dozvěděla, málem ji chytl psotník a moje slova útěchy, že to tak Vesmír chtěl a že na plesy stejně nechodím a  že ty šaty jsem na sobě už pár let neměla, nějak neměla účinek. Ale nakonec to rozdejchala, jako vždycky - silná to žena. S tatínkem jsme se chvíli bavili představou, že v noci se půjdeme do kontejneru na šatstvo vloupat a šaty odtamtud vysvobodíme, ale nakonec jsme se shodli, že jsme na to moc líní. Tak to máte. Tohle se vám v Norsku prostě nestane :D.