You don't have to be afraid, you're under my protection

Prachy se našly. Samozřejmě, že na naprosto logickém místě - v bezpečnostní kapse mého batohu, kam jinam si dát tenkou obálku s penězi, že? Jen si vůbec neuvědomuju, kdy jsem tak učinila. Ale nevadí, hlavně, že peníze jsou na světě. Místo toho ale zase postrádám svou čerstvou masku z Lushe, ale tuším, že snad je v domácí ledničce a trpělivě čeká, až se vrátím. Jsem poslední dobou nějaká absend-minded, ale tak ono se není čemu divit.
Včera po dlouhé době pivo, přímo z Dalešic, a v noci pak samozřejmě ukrutnej bolehlav, ale paralen zabral. Já vím, proč ten alkohol piju jen výjimečně. Ale nějak mi to ani nevadí, jednou za čas si tu kocovinu asi odpustím. Zrovna byl ten večer, že mi pivo opravdu přišlo k chuti a navíc ho měli v takových strašně rozkošných buclatých kríglících.
Učím se vycházet se svojí mužskou polovinou. Začala jsem tím, že jsem si uvázala kravatu. Nejdřív mi to moc nešlo, ale nakonec se zadařilo a byla jsem moc švihácký dandy. Modrá košile, šedá kravata, smetanová vestička s proužkem, šedé široké kalhoty, do kapse cibule, k tomu samozřejmě vysoké podpatky, z vlasů drdol a do nich černou stužku. Brácha se diví, co se se mnou děje. Že jsem dřív nebývala tak fintivá. Ale sám si chce koupit trochu slušnějšího oblečení a poslušně nosí košili i svetr, co jsme mu s mamkou pořídily, aby vypadal k světu. Vypadat k světu je fajn. Cítím se pak mnohem jistěji, pohodlněji a má to taky tu výhodu, že i když jste na nohou od 9 od rána a najednou večer zjistíte, že potřebujete mezi lidi a chcete vypadat krapet reprezentativně, není to problém.
Každým dnes si víc a víc uvědomuju, jak strašně mi chybí aktivní hraní. A zároveň taky, že nechci jen tak něco. Chci projekt, který bude za něco stát, se kterým budu souznět, který mi bude dělat radost a kdy nebudu při koncertech potlačovat slzy hanby za to, jak to ostatní prasí. Ale dostanu od Hysterky nějaké jednoduché noty na Čajkovského, pilně cvičím period melodies a doufám, že Ježíšek mi donese nějaké ty pěkné noty pro flétnu. Pak už si jen koupit ty noty pro zpěv a klavír a budu plně zásobená. Mrzí mě, že se nemůžu naklonovat. Že se sebou nemůžu zpívat vícehlasy. Mé maximum je hrát dohromady na klavír a flétnu (každou rukou jedno, viď) nebo hrát na klavír a zpívat si k tomu. Jampadampa, tramtadá, tydlidá, měl jsem tě holka rád, už tě nechci, deset švábů ve sklenici a tak. Pak bych ještě potřebovala: piano na byt (ne klávesy, jo, rozumíme si), vlastní kytaru, sopraninovou flétnu a taky příčnou flétnu a pak taky harmoniku, jó? Díky moc, jéžíšků!