7. 8. 2015

Léto v plném proudu

Tak jsem si myslela, jak si tu budu krásně mapovat letní zážitky a dobrodružství a než jsem se nadála, půlka velkých prázdnin je pryč a zápis žádný. Jak to? Za prvé proto, že těch dobrodružství a zážitků je naštěstí hodně, takže je přeci jen raději prožívám než reflektuji. Za druhé taky proto, že vzhledem k počasí jsem ve stavu dlouhodobého útlumu, nečinnosti a jsem ráda, že vůbec žiju, natož abych cokoli produkovala, byť jen krátký blogový zápis. Ale protože včera jsme si s panem Darcym pořídili malé radosti - tři pytlíčky výtečných čajů a krásnou karafu, ve které je pak intenzivně ledujeme, tak jsem si řekla, že asi nastal čas vypustit do hlubokých vod internetu zase nějakou malou lodičku z přístavu L.

Momentálně tedy sedím v našem - naštěstí ještě ne rozhicovaném - pokoji a popíjím zledovaného Malého Buddhu, svou nejoblíbenější směs ze zeleného čaje. Přemýšlím, jestli se mi chce zvednout zadek a jít se nechat ostříhat do místního hipsta holičství a čekám, kdy se teplota v pokoji zvedne natolik, že už tu nebude bytelno. Protože potřebuju zapracovat na jednom překladu, rozhodla jsem se, že uprchnu z naší výhně (pokoj ve čtvrtém patře s 8!!! okny, kam sluníčko svítí celé odpoledne až do večera) do nějakého chladnějšího a intelektuálně stimulujícího prostřední. Jaké bylo moje nevýslovné zklamání, když jsem zjistila, že ŽÁDNÁ knihovna v dosahu dnes nemá otevřeno. Já vím, já vím, o prázdninách by se přece nemělo pracovat, ale ležet u vody, jenomže! V plánu je tedy oficiálně potvrdit můj status kavárenského povaleče a až se teplota v pokoji přehoupne přes příslovečných 88°, seberu se a odejdu pracovat do Savce, mé oblíbené kavárny, kde je chládek, domácí limonády, skvělé dezerty a svatej klid. 

Záznamy ukazují, že naposled jsem se tu chtěla podělit o své velmi libé pocity z učení, tančení bal folku a potkávání milých talentovaných lidí. Těší mě, že mohu s klidem v srdci prohlásit, že tyto libé pocity stále trvají. Učení mě baví čím dál víc, vypadá to, že se (klep klep na dřevo) daří a hodiny přibývají, stejně jako pozitivní zpětná vazba od studentů. Už se mi i daří dělat přípravy na výuku bez učebnic tak, abych u toho nestrávila celé mládí, což považuji za ohromný pokrok. Děkuju všem bohům, že i přes prázdniny je učení dost a nejenom, že mám tím pádem na nájem, ale dokonce ani nemusím žít o suchých kůrkách. Když už ztrácím víru v lidstvo (protože xenofobie, princip kolektivní viny, zbabělost, manipulace, vychcanost, debilita a tak), mí studenti mi vracejí naději, že to vlastně s námi není ještě tak katastrofální. Učení je možnost, jak z lidí dostat leccos o jejich životě, názorech, o tom, co a koho mají rádi a je nádherné, když máte možnost s nimi tyhle věci sdílet. Tak Vesmíre, díky za to, že můžu učit. Dělám to nesmírně ráda.

Tančení mi taky dělá velikou radost, i když jsem v létě neměla čas se mu věnovat tolik, kolik bych chtěla. Toto léto jsem trestuhodně zanedbala klasické letní akce , jako je bitva na Zubštejně, Lughnasad nebo Keltská noc (a to to ze začátku vypadalo, že se možná objevím na všech). Trochu mě to mrzí, protože to vždycky byla příležitost si poslechnout něco dobré muziky a většinou si i zahopsat, ale nedá se nic dělat, není každý rok posvícení. Zato jsem si ale výtečně užila překladatelskou dílnu na Šrámkově Sobotce, kde jsem se určitě neobjevila naposled. Je to tak trochu filologův ráj - spousta skvělých workshopů a přednášek o literatuře a oborech příbuzných, autorská čtení, koncerty, divadla, krásné prostředí Českého ráje a, last but not least, nečekaně fajn lidi. Já se takovejchle akcí vždycky trochu bojím, protože socializace a kolektiv a cizí lidi a tak, ale na Sobotce to všecko bylo takové příjemně organické, nenásilné a přece, troufám si tvrdit, srdečné. Tak až příští prázdniny nebudete vědět co by, jeďte na Sobotku. Je tam úžasně a nebudete litovat.

Abych se z toho vzpamatovala, musela jsem ještě odjet s rodiči na buržoustskou dovolenou do Alp, protože rozchodit posobotecký absťák není jen tak. V Alpách jsem se utvrdila v několika věcech:
  • moje kondička je úplně na hovno
  • ale to nevadí, hory jsou úžasné a stojí za ty vyplivnuté plíce a bolavá kolena
  • fakt je potřeba si s sebou brát na všecky výlety plavky!
  • to, že neumím německy, ještě neznamená, že se nedomluvím
  • radši budu chudá, ale budu ve svém domě doopravdy žít, než abych byla bohatá a furt se akorát bála, co si kde v baráku zašpiním/opotřebuju/nedejbožerozbijuanebuduschopnáopravit
  • někteří lidi jsou sice fajn, ale chovaj se jako arogantní koko*i a komu není rady, tomu není pomoci a můj život je moc krátkej na to, abych ho trávila neustálým se kousáním do jazyka
  • pak jsou taky lidi, co by měli mít svatozář, protože jsou úžasní a s koko*ama žijou léta letoucí a nezabili je
  • miluju jezera!
Pak jsme taky trošilinku pocestovali po okolí naší rodné hroudy s panem Darcym a hyn se hukáže, jestli jsme schopní se dohodnout a vyrazit společně na nějakou hezkou dovolenou nebo jestli dáme každý přednost svému kopytu. Držte nám palce, aby to bylo to první, myslím, že si hezkou společnou dovolenou zasloužíme :-). Jinak přes léto hodně čtu (takzvaný brak, vůbec se za to nestydím a moc si to užívám!), koukám na filmy a užívám si ten božský pocit, že mě nehoní školní deadliny a povinnosti. Blaženost! Co vy a léto? Tell me all about it!

2 komentáře:

  1. I'll tell you all tomorrow, babe ;*
    Byla jsem "na cestě" do fitka, ale jak tak čtu o tom, jak je u vás venku hic, tak se mi vůbec nechce :D Knihovny fakt zavřený? Tyjo, no ale je pravda, že u nás taky nejspíš ... od doby, co jsem si nakoupila milion sto tisíc knih, jsem tam byla jen pro nějakou business Eng. Ale tak aspoň, že máš blízko tu fajn kavárnu, kde můžeš překládat. Na čem pracuješ, jestli to není tajný?
    Díky moc za report ze Sobotky, byla jsem moc zvědavá, tak doufám, že to zítra třeba ještě rozvineš o pikantnosti ze zákulisí a tak :D Tvůj překlad se mi moc líbil a už se moc těším, až budu mít doma knihy, které budeš překládat ty. Vyhradím si spešl poličku!
    Tvé radost z učení mě hřeje na srdci :) Zní to jak klišé, ale fakt jsem moc ráda, že můžeš dělat to, co tě baví a co má smysl. Vidím to úplně stejně jako ty. Prostě prožívat ty jejich životy spolu s nima ... to je lepší jak výplata, kterou za to člověk dostane.
    Bod číslo 1 z Alp je boží :D A držím pěsti, aby proběhla nějaká pěkná dovolenka s panem Darcíkem ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Překládala jsem ukázku do posudku, ale titul je tajem :-).
    Jéje, a to bych měla velikou radost, kdybych se nakonec někdy k těm překladům knih dostala, a ještě kdyby zaplnily víc než jednu poličku! Snad se v budoucnu zadaří :-).

    OdpovědětVymazat