A pak je tady to nečekané dilema - Vánoce se blíží (a z toho mám radost, to si zase nemyslete! :-) ) a já bych si měla napsat Ježíškovi. Jenomže o co? To, co opravdu chci, mi Ježíšek stejně nenadělí (například jsem už dlouho nedostala zakázku z druhé práce, na které mi hodně záleží) a i když by mě samozřejmě potěšila spousta různých drobností, dvakrát se mi nechce Ježulovi psát třeba o nový svetr, když už jich mám plnou skříň, v obchodech jsou zbytečně předražené a beztak ho ani nepotřebuju. Ráda bych si napsala o knihy, ale vím moc dobře, že bych je neměla kdy číst. The Casual Vacany na mě spolu se Čtyřmi dohodami vyčítavě kouká už druhý rok z poličky v knihovničce. A teď se ukázalo, jak je to psaní blogu užitečné, protože jsem si vzpomněla ŽE PŘECE NUTNĚ POTŘEBUJU TO KŘESLO Z IKEA! Zrovna dnes jsem o něm snila cestou z práce, ale ani mi na mysli nepřišlo, že by mi ho vlastně mohl Ježíšek donést. Tak doufám, že nezklame a od nového roku už budu moct ty všelijaké traktáty číst v pohodlí pohupovacího křesílka a nikoli z té příšerné postele, kterou na bytě máme. Věřte, že fakt není větší peklo, než mít tak mizernou postel, že se ani nemůžete opřít, když si v ní čtete. To je tak, když sice máte byt zařízený nábytkem, ale je to ten nejlevnější šmejd na trhu.
Takže milý Ježíšku, letos bych od tebe chtěla:
- obraceč času, abych stíhala všechny svoje skvělé aktivity a přitom spala vždy alespoň 8 hodin denně
- pravidelný, ale zvladatelný přísun zakázek z druhé práce, ideálně i nějaký ten překlad, děkujupěkně
- aby mi neodpadaly hodiny v jazykovce, studenti mě měli rádi, nechodily na mě kontroly a abych dostala přidáno
- abych byla zdravá a všichni okolo taky, a jak na to tak koukám, nevím, proč jsem to nedala na první místo
- aby mě měl pan Darcy rád a nehádali jsme se kvůli kravinám a často spolu snídali, obědvali a večeřeli, jo a taky aby se stal zázrak a pan Darcy se mnou začal chodit tancovat a bavit se
- abych najednou získala superschopnost, konkrétně uvážlivé zacházení s financemi a šetření
- abychom našli na byt nějakou fajn novou spolubydlící, se kterou se nám bude hezky bydlet
- abychom se s holkama nehádaly, byly na sebe hodný, často si vařily a konečně vydaly ten časopis
- jo taky abych zvládla všecky zkoušky a nejlíp s pěknejma známkama
- aby mě vybrali na Erasmus ty-víš-kam
- abysme na bytě neměli stěny z papíru a paní sousedka odvedle aby se na nás furt kysele nešklebila, ale byla milá a třeba nám někdy upekla bábovku nebo tak něco
- aby letos napadlo hodně sněhu a aby dlouho vydržel, prostě zima jak má bejt
- jo taky abych konečně neměla akné, protože mě to už fakt brutálně nebaví
- abych si vybrala krásnej diář a kalendář na příští rok, protože pak budu mít ve všem pořádek a to je základ všeho
Tak to je asi všechno, milý Ježíšku. Vím, že toho je hodně a že jsem nebyla ani zdaleka tak pilná a hodná letos, abych si to všecko zasloužila, ale udělalo by mi to fakt radost. Tak díky předem a měj se!
achjo kdyby to tak fungovalo viď... taky bych potřebovala ty nemateriální věci jako najít práci a naučit se dobře jíst a mít vůli na pravidelnej pohyb a donutit se do vzdělávání a kultury...
OdpovědětVymazatno ale každopádně ti držim palce ať se ti přání splněj!
Nedá se svítit, holt se o to nemateriálno, co jde, musíme zasloužit samy a pak věřit a doufat :D. Vidíš, žen pravidelnej pohyb bych tam taky měla napsat, protože jako obvykle s nástupem semestru veškerá moje tělesná aktivita odumřela. A záda to cejtěj, o podivně scvrklým oblečení nemluvě :D.
Vymazat