3. 12. 2014

Systém a dopis Ježíškovi

Čím jsem "starší", tím víc zjišťuju, jak je pro mě důležitý systém. Chci, aby věci byly účelné, na svém místě, abych se na ně mohla spolehnout a nemusela se zdržovat zbytečnostmi. Stejně tak mi vyhovuje i systém v práci - mám ráda, když vím přesně, co se ode mě chce, jak a pro koho to dělám a kdy a v jaké podobě to mám odevzdat. Rutina je můj dobrý kamarád - můžu na ní stavět, dobře se s ní plánuje a když je potřeba, dá se leckaj ohýbat pro dobro věci. Ovšem vzhledem k povaze mého studia a mé práce je jasné, že o něčem takovém si můžu nechat jen zdát. Nic není jisté, máloco se ví dostatečně dopředu a i když jsou přednášky celý semestr pořád ve stejný čas, k účelnému rozplánování v rámci týdne mají opravdu daleko. A tak se stalo, že semestr proběhl, ani nevím jak. Příští týden končíme se semináři a 16. prosince už jdu zdolávat první zkoušku. Během semestru jsem se snažila si vytvořit nějaké smysluplné pracovní návyky, ale šlo to jen stěží. To málo volného času spolkla práce na časopisu, nácvik divadla a v posledních 2 týdnech také vedení sboru. Není tedy divu, že se cítím vyšťavená a naprosto neschopná činit to, co bych teď měla - totiž číst kvanta a kvanta textů ke zkouškám. Zjišťuju, že praktické úkoly mi vyhovují mnohem více, než nějaké načítání. Ještě tak zvládnu, pokud máme do předmětu jen úryvky nebo krátké povídky a eseje - s malými kousky textu se přeci jen dá pracovat a člověk leccos přečte v šalině, u snídaně nebo před spaním. Ale dlouhé eseje a dva romány týdně? To prostě nedávám. Přišla na mě tedy rozmrzelost, protože přesně to teď budu muset až někdy do konce ledna provádět. Aktivní pracovní i společenský život se prostě s nosem zabořeným v knihách, které vás moc nebaví, prostě neslučuje.
A pak je tady to nečekané dilema - Vánoce se blíží (a z toho mám radost, to si zase nemyslete! :-) ) a já bych si měla napsat Ježíškovi. Jenomže o co? To, co opravdu chci, mi Ježíšek stejně nenadělí (například jsem už dlouho nedostala zakázku z druhé práce, na které mi hodně záleží) a i když by mě samozřejmě potěšila spousta různých drobností, dvakrát se mi nechce Ježulovi psát třeba o nový svetr, když už jich mám plnou skříň, v obchodech jsou zbytečně předražené a beztak ho ani nepotřebuju. Ráda bych si napsala o knihy, ale vím moc dobře, že bych je neměla kdy číst. The Casual Vacany na mě spolu se Čtyřmi dohodami vyčítavě kouká už druhý rok z poličky v knihovničce. A teď se ukázalo, jak je to psaní blogu užitečné, protože jsem si vzpomněla ŽE PŘECE NUTNĚ POTŘEBUJU TO KŘESLO Z IKEA! Zrovna dnes jsem o něm snila cestou z práce, ale ani mi na mysli nepřišlo, že by mi ho vlastně mohl Ježíšek donést. Tak doufám, že nezklame a od nového roku už budu moct ty všelijaké traktáty číst v pohodlí pohupovacího křesílka a nikoli z té příšerné postele, kterou na bytě máme. Věřte, že fakt není větší peklo, než mít tak mizernou postel, že se ani nemůžete opřít, když si v ní čtete. To je tak, když sice máte byt zařízený nábytkem, ale je to ten nejlevnější šmejd na trhu.

Takže milý Ježíšku, letos bych od tebe chtěla:

  • obraceč času, abych stíhala všechny svoje skvělé aktivity a přitom spala vždy alespoň 8 hodin denně
  • pravidelný, ale zvladatelný přísun zakázek z druhé práce, ideálně i nějaký ten překlad, děkujupěkně
  • aby mi neodpadaly hodiny v jazykovce, studenti mě měli rádi, nechodily na mě kontroly a abych dostala přidáno
  • abych byla zdravá a všichni okolo taky, a jak na to tak koukám, nevím, proč jsem to nedala na první místo
  • aby mě měl pan Darcy rád a nehádali jsme se kvůli kravinám a často spolu snídali, obědvali a večeřeli, jo a taky aby se stal zázrak a pan Darcy se mnou začal chodit tancovat a bavit se
  • abych najednou získala superschopnost, konkrétně uvážlivé zacházení s financemi a šetření
  • abychom našli na byt nějakou fajn novou spolubydlící, se kterou se nám bude hezky bydlet
  • abychom se s holkama nehádaly, byly na sebe hodný, často si vařily a konečně vydaly ten časopis
  • jo taky abych zvládla všecky zkoušky a nejlíp s pěknejma známkama
  • aby mě vybrali na Erasmus ty-víš-kam
  • abysme na bytě neměli stěny z papíru a paní sousedka odvedle aby se na nás furt kysele nešklebila, ale byla milá a třeba nám někdy upekla bábovku nebo tak něco
  • aby letos napadlo hodně sněhu a aby dlouho vydržel, prostě zima jak má bejt
  • jo taky abych konečně neměla akné, protože mě to už fakt brutálně nebaví
  • abych si vybrala krásnej diář a kalendář na příští rok, protože pak budu mít ve všem pořádek a to je základ všeho
Tak to je asi všechno, milý Ježíšku. Vím, že toho je hodně a že jsem nebyla ani zdaleka tak pilná a hodná letos, abych si to všecko zasloužila, ale udělalo by mi to fakt radost. Tak díky předem a měj se!

2 komentáře:

  1. achjo kdyby to tak fungovalo viď... taky bych potřebovala ty nemateriální věci jako najít práci a naučit se dobře jíst a mít vůli na pravidelnej pohyb a donutit se do vzdělávání a kultury...
    no ale každopádně ti držim palce ať se ti přání splněj!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nedá se svítit, holt se o to nemateriálno, co jde, musíme zasloužit samy a pak věřit a doufat :D. Vidíš, žen pravidelnej pohyb bych tam taky měla napsat, protože jako obvykle s nástupem semestru veškerá moje tělesná aktivita odumřela. A záda to cejtěj, o podivně scvrklým oblečení nemluvě :D.

      Vymazat