1. Nejoblíbenější kniha, kterou jsem četla na podzim.
Určitě Jonathan Strange a pan Norrel od Susanny Clarkové. Ta knížka má neuvěřitelně silnou atmosféru a k podzimu se hodí přímo dokonale. Vždyť co jiného je věčné anglické pošmourno, mlhy a prolínání se světů lidí a nadpřirozených bytostí, než ztělesnění největšího podzimního svátku, Samhainu či Halloweenu, chcete-li? A vzhledem k tomu, že tuhle bichličku jsme pořídili před lety mamce k zářijovým narozeninám, měla jsem to štěstí, že jsem si celý příběh mohla vychutnat právě v tomhle působivém období.
2. Kniha, která ti připomíná školu.
Na školu si vždycky vzpomenu s romány Červený a černý a Paní Bovaryová, asi proto, že to byly jedny z mála knih, které jsem přečetla sice na vlastní popud, ale měla jsem pocit, že by se to jaksi mělo. Na Paní Bovaryovou jsem pak měla i referát a můžu s klidem v srdci říct, že to byl jediný pořádný referát, který kdy kdo na vyšším gymplu v naší třídě měl (asi hlavně proto, že češtinář to s rozdáváním referátů poněkud flákal, takže se za ta 4 léta rozhodně nedostalo na všechny a z neznámých důvodů si často vybíral ty studenty, kteří se knížky na referát většinou ani neobtěžovali přečíst).
3. Kniha, jejíž obal připomíná podzim.
Rozhodně mě jako první napadly Čtvrtky v parku od nakladatelství Host, jejich obálka podzimem přímo dýchá. Možná bych si časem vzpomněla ještě na nějakou, ale tohle je rozhodně nejpodzimnější kousek, který se mi vybavil.
4. Tvůj nejoblíbenější hororový příběh.
Těžká otázka, věru. Vzhledem k tomu, že jsem si sama pro sebe ještě stále nedefinovala, co je vlastně horor (Hodně krve? Strach? Nadpřirozeno? Klasika nebo moderní díla?), těžko se mi na tuhle otázku odpovídá. Řekněme tedy, že mám moc ráda klasického Drákulu a taktéž nedám dopustit na těžce rozdýchatelné To od Stephena Kinga.
5. Nejoblíbenější hororový film
A opět stejný problém - krváček nebo něco, z čeho jde mráz po zádech? Nenechám se svázat a uvedu od každého něco, takže například: Sirotčinec, Dům v růžích, Záhada Blair Witch, Tajemné okno, ale taky May.
6. Kniha vydaná na podzim, na kterou se nejvíce těším.
Nemohla jsem se dočkat, až vyjde třetí díl Mayovy Lewiské trilogie, Šachové figurky, abych ho mohla koupit domů. I když jsem si přečetla originál už někdy v červenci, moc jsem se těšila, až budeme mít tenhle skvost i doma.
7. Film, který bude uveden do kin na podzim a na který se těším.
Nejdřív jsem chtěla napsat The Imitation Game, ale pak koukám na CSFD, že i když si anglicky mluvící země budou moct užívat tenhle skvost už od listopadu, my si budeme muset počkat až na konec ledna. Nedík. Letní pecka What We Did on Our Holiday, nelogicky uvedená až na konci září, se pro jistotu v ČR ani nevysílá. Tak aspoň vyslovím přání, že bych ráda viděla novinku Woodyho Allena Magic in the Moonlight a taky z různých festivalů opěvované Divoké historky.
8. Tři knihy, které si chceš přečíst letos na podzim.
Vybírat si cokoli ze svého nekonečného to-read list je asi zbytečné, takže letos na podzim bych ráda DOČETLA The Marriage Plot a Šťastnou knihu a zhltla tuhle knížku o překladu.
9. Jaké další knihy bych doporučila jako četbu na Halloween.
Věřím, že takový Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti bude určitě dobré podzimní čtení. Nevím proč, ale na podzim mě to taky táhne ke čtení trilogie Městské války a Labyrintu od Pavla Renčína. Že by proto, že Renčínovy srazy už jsou léta podzimní stálicí? Na Harryho Pottera je samozřejmě ta pravá chvíle úplně vždycky, ale prodlužující se podzimní večery přímo vybízejí zakutat se s ohmatanou sérií do křesla a ještě jednou si projít školními léty v Bradavicích. No a nakonec kdy jindy číst všechny velké eposy jako je Beowulf, Kalevala nebo Edda? Vystačíte si s nimi až do jara!
Knižní tag vypůjčen od Trinity Estridge.
Luci, hnedle jsem si tento podzimní tag musela vypůjčit a sepsat, děkuju za tip ;) Tvé krásné odpovědi mě velmi inspirovaly!
OdpovědětVymazatJonathan Strange je příjemná kniha, jen se teda přiznávám, že jsem ji před sedmi lety odložila v půlce. Letos už si ale poněkolikáté říkám, že se k ní velmi ráda vrátím a dám si ji od začátku. Rozečetla jsem ji před maturitou (pamatuju si, že jsme tehdy měli malého Boníka, který mi záhy rozhryzal kus obálky) a pak se k ní už nevrátila. Nu a taky si pamatuju, že mě trochu iritovaly ty dlouhatánské poznámky pod čarou, byť patřily do děje a bez nich by to nebylo ono. A Sirotčinec slečny Peregrinové jsem teda taky odložila, ale měla bych mu dát šanci, i když jsem od něj čekala něco úplně jiného a očekávání zůstalo nenaplněno. Vidíš to, za celý život jsem nedočetla jen pár knih a hned dvě z nich jsou tady v tvém článku a třetí v tom mém - asi nějaké znamení, že je načase je dočíst! :))
To jsem ráda, Steli, že sis taky tag vyplnila! Tušila jsem, že to bude něco pro tebe :-).
VymazatVidíš to, já jsem zase ty poznámky pod čarou úplně milovala, strašně mě bavilo, jak to rozvíjelo příběh a tak hezky ho to osvěžovalo :-). Tak jsem zvědavá, jestli nakonec k dočtení opravdu dojde a co na tuhle knížku tedy nakonec řekneš.
A vidíš to, to by mě vůbec nenapadlo, že Sirotčinec odložíš, ale myslím, že ho četla kamarádka a taky z něj nebyla tak nadšená, jak čekala. Což ale neznamená, že by si i tak nezasloužil šanci na přečtení :-).
Ještě krátce k tomu Sirotčinci.. v mém okolí vlastně bohužel všichni, kdo se na něj těšili (já, Domi, Nell..), byli zklamáni :/ Ale teď už budu vědět, co od něj můžu čekat, takže až na něj opravdu dostanu chuť, věřím, že si ho užiju. Nicméně... ona ta kniha je nádherně zpracovaná jakožto artefakt, má nádhernou obálku, předsádku, ty strašidelné fotky... zkrátka si opravdu zaslouží druhou šanci :)
OdpovědětVymazat