23. 10. 2014

Chcu vizuál

That's not me. Not even close. (Zdroj)

Čas od času mě vždycky přepadne touha po vizuálu, nejčastějc samozřejmě, když si prohlížím nějakej zajímavej fotoblog, kterej vede šikovná, talentovaná slečna, která má vkus, styl a dobře vypadá. To, co následuje, má pak většinou několik fází. Nejdřív mě popadne touha okamžitě vyházet všecko, co mám v šatníku a už KONEČNĚ si pořídit něco zajímavýho a slušivýho, co podtrhne moji osobnost a všichni mi to budou závidět. Pak mi dojde, že to si říkám pokaždý, když si pořizuju novej kousek do šatníku (a proklínám se o půl roku později, kdy ho vyřazuju). A že vlastně mám spoustu dobrejch věcí, i když teda to samozřejmě pořád není kdovíjaká pecka pro módofily. Ale budiž. Pak mi ovšem dojde, že to stejně nemám čím vyfotit a vzpomenu si, jak končí moje fotodokumentační pokusy. A nakonec mě popadne zdrcující pomyšlení, že ono je to stejně všecko jedno, protože prostě nejsem ten typ mysteriózní krásky, cool holky, něžné květinky, ostré drsňačky, nic takového. Jsem tuctová. Ani krásná, ani ošklivá, žádný výrazný rys, neprovokuju oko divákovo k zamyšlení a hledání smyslového zážitku. Kdybych byla chlap, jsem your average Joe. A pak je mi z toho smutno. Protože bych taková moc chtěla být. Dřív jsem odcházela spát s nepěknou pachutí v ústech, která se dost podobala závistivé žluči (dobře, nebudeme si nic nalhávat, já se tou závistí málem dávila). A neříkám, že dneska už je mi to jedno. Že bych nechtěla mít trochu působivější ulitku. Ale dneska jsem si uvědomila, že ono to vlastně nevadí. Konečně jsem dospěla do stádia, kdy už mi nevadí, že svět neuctívá můj vizuál. Kdybych se trochu snažila, třeba by na konec i mohl. Třeba bych se v tu mysteriózní krásku nakonec proměnila. Ale moje pohodlí je pro mě prostě příliš důležité na to, abych se ho vzdávala pro pár prchavých chvilek před objektivem, pro možnost ohromovat kolemjdoucí. Vynaložená námaha by jen těžko dohnala deficit, který bych si vytvořila snahou přetvořit se. Naštěstí už vím, že moje síla je jinde. Umím to s písmeny, umím to se slovy, umím to s hlasem. Možná vás neohromím eterickou krásou, ale odpřednáším vám tak, že se z toho posadíte na zadek. Vysvětlím vám věci takovým způsobem, že už je pak nikdy nezapomenete. A to se taky počítá, ne?


Amanda ví.

10 komentářů:

  1. LUCI, ty seš asi tolik nenápadná jako la tour Eiffel v Paříži. Fakt děsně přehlédnutelná, tuctová a naprosto nezajímavá!!! Že ty máš zrovna své dny a chytá tě splín, což? Běž se podívat do Vaňkovky, tam je tuctovek víc než dost. Podobáš se jim? Ne?!
    Mně připadáš zajímavá a originální a prostě seš to TY. Seš to TY, když se po městě promenuješ v tom, co máš ráda a v čem je ti dobře. A se svma brýlema jsi vskutku nepřehlédnutelná ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I couldn't agree more! I když je možná pravda, že většina té originality pochází zevnitř, ale tak je to lepší! Ale se to projeví i navenek, i když možná ne nějak explicitně, ale to jsi prostě ty - ÚŽASNÝ ORIGINÁL. Love oo.

      Vymazat
  2. Holky moje, vy jste boží, děkuju! :-) Rozhodně jsem to nemyslela tak, že mám nějaký splín nebo že mám pocit, že nejsem originální. Prostě to bylo takové zamyšlení nad tím, že člověk nemůže mít všecko - a že i když se mi někdy zasteskne, tak že už mi to konečně nevadí, protože vím, že mám taky světu co nabídnout :-).

    OdpovědětVymazat
  3. Neblázni, kdyby byli všichni tak "tuctoví" a "obyčejní" jako Ty, bylo by na světě mnohem krásněji ;) A já sním o tom mít takovou krásnou a talentovanou soukromou učitelku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já bych zase tak ráda měla takovou chytrou, chápavou a rozhodně krásnou studentku! :-) A zrovna ty to s vizuálem umíš přímo skvěle - nejenom, že se mi strašně líbí, jak se oblékáš a tvůj styl všeobecně, ale i to, jak krásně fotíš a umíš svět kolem zachytit nevšedně a inspirativně . . . to je právě to, co já neumím a moc to obdivuju :-).

      Vymazat
  4. Luci, tak teď jsi mě rozesmála! Ty a průměrný, tuctový Joe? Máš o své originální, krásné, nápadité a nápadné osobě trošku zkreslené představy. A nám můžeš věřit, když ti tady všechny milerády zopakujeme, jak inspirativním, odvážným a zajímavým (v tom nejlepším smyslu) člověkem jsi! A to nejen v rovině myšlenkové, ale i co se týče vzhledu, vždyť ty brýle, sestříhané vlasy, styl oblékání jsou jedinečné! A nenápadné asi jako sáňky v létě, brouku ;) Kdybych byla neznámou kolemjdoucí, stopro bych se za tebou zálibně otočila ;) Takhle tě ale naštěstí můžu obdivovat nepokrytě a kdykoliv :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-* Steli, ty to vždycky tak krásně podáš! Jen tím zmíněním sestříhaných vlasů jsi mi připomněla, že už si docela dlouho dlužím návštěvu u kadeřníka :D. Tak se teda budeme obdivovat navzájem! <3

      Vymazat
  5. zájímavej článek! já teda vůbec nevim jak vypadáš ale na druhou stranu mi to absolutně nechybí protože prostě píšeš tak skvěle a zajímavě že to není potřeba... ale jako - já třeba sama sebe fotim a přitom sem uplně obyčejná a rozhodně nesplňuju takový to že bych byla hubená vysoká zajímavá nebo krásná... snad jenom tu techniku mám dobrou :D ale baví mě to... a psát tak dobře neumim tak co se dá dělat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vypadá vlastně skoro stejně jako ta moje animovaná postavička, jen trochu míň uhlazená :D. Ale jsem ráda, že cítíš, že tady ta vizuální stránka nechybí. to jsem moc ráda.
      A já musím říct, že mi naopak zajímavá přijdeš! Právě to, že nejsi taková ta typická modelína, ale moc se mi líbí, jak se oblíkáš a všeobecně stylizuješ - jednoduché, ale působivé. No a ta technika focení tomu pak dodá korunku a je z toho skvělá podívaná. Ale nemám pocit, že bys tím nějak doháněla psaní, protože to se čte taky suprově :-). Budeš teď z Prahy přispívat častěji?

      Vymazat
  6. no tak jestli si krátkovlasá a blond a ještě máš brýle tak seš super a hotovo :) já vždycky toužila po tom mít brýle hrozně se mi to líbí :)
    a děkuju! jáj doufám že budu ale uvidim jestli bude o čem no... i když dlužim napsat o všech knihách co sem přečetla na pláži :)

    OdpovědětVymazat