17. 8. 2014

Podzim v srpnu

Taky na vás přichází podzimní nálada? Léto se do nás opíralo ze všech sil, ale najednou, jako když luskne, je ve vzduchu cítit podzim. Já z toho mám velikou radost, velká horka nikdy nebyla nic pro mě, špatně se mi v nich pracuje i přemýšlí a nerada v nich chodím ven. Chladnější počasí, zvlášť to s vůní podzimu, to je něco jiného. Cítím v sobě víc energie, i když je to taková ta klidnější a mírnější. Najednou mám chuť něco dělat, ať už je to postopadesátépáté si vytřídit, uklidit a přeskládat pokoj, znovu po dlouhé době sáhnout po učebnicích pro samostudium nebo jen sedět u klavíru a pilovat staré známé skladby. Na podzim je taky víc než kdy jindy pravděpodobnější, že za tím klavírem i něco složím - z toho mám vždycky neuvěřitelnou radost. Kreativita, která se nepěstuje, se probouzí jen těžko, ale o to vzácnější její plody jsou.
Samozřejmě, že mě taky poslední dobou popadá velké stýskání - nemůžu uvěřit, že už je to rok, co jsem si sbalila kufry a vydala se do Osla. Vzpomínám, jaké tam bylo tohle pozdnější léto, na záplavu slunce, které nepálilo, ale jen příjemně hřálo a svítilo ještě dlouho do noci. Na začátek semestru, kdy se dalo odpočívat na trávě mezi budovami kampusu a večery, které se daly trávit rácháním v jezeru. Když tenhle týden začaly první deštivé dny, nejdřív na mě padla tíseň. Přišel na mě pocit jako na začátku semestru, kdy člověk ví, že už ho bude čekat jen spousta práce, kterou nebude mít šanci nikdy dobře zvládnout a stihnout. Nedostatek sluníčka mi bolestně připomněl, že dny už se budou jenom krátit a tma na sebe nenechá dlouho čekat. Druhý den, kdy slunko vylezlo, se samozřejmě všecko obrátilo. Začala jsem se těšit na stěhování do nového a zvelebování bytu, na nové studenty v jazykovce, se kterými začnu výuku, a taky na semináře ve škole. Teď, když už podzimní počasí vládne pár dní, se moje nálada ustálila na velmi příjemné hladině klidné spokojenosti. Napomohlo tomu třeba včerejší keškování a dnešní vycházka do polí - krásný protiklad hlučnému a uspěchanému času strávenému v Brně.
A jak jsem trávila dobu mezi posledním - asociálním - zápisem a dneškem? Například jsem si spravila festivalovou chuť Lughnasadem na Veveří, který se velmi povedl. Hezky jsme si zatančily, dobrou muziku poslechly a pěkné chlapce okukovaly. Ještě víc jsem si pak spravila chuť koncertem Katky Garcíi a její kapely Kon Sira, na který jsme se dostaly úplně náhodou a o to víc jsme si ho užily. S holkama jsme vyvenčily pupíky na chatě a bylo to úplně fantastický, zvlášť při hraní Cards Against Humanity a lístečkované. Daly jsme volnost naší často potlačované vulgaritě a slovem celého výletu se stala bezkonkurenčně pyča. A zamrdaná klika od koupelky. Jeden by neřekl, jak mu někdy taková sprosťárna může ulevit. Po měsíci jsem teď přijela na víkend domů a nemůžu vám vypovědět, jak mě to těší. Babička má plné záhony nádherné zeleniny a dýně se nám rozrostla i na Tobíškův kotec a jedna krásná oranžová mu roste přímo vevnitř. Asi mu to nevadí, protože si zatím nestěžoval a ani ji nechodí ožužlávat. Momentálně čtu Plavbu do Sarantia od Guye Gavriela Kaye a užívám si každou stránku. Není to knížka bez chyb a některé věci bych si představovala jinak, ale stejně si mě Kay zase naprosto omotal kolem prstu a uhranul mě svou směsicí mýtů, historie a velkolepých i komorních příběhů. Navíc americká stanice STARZ začala vysílat seriál Outlander, který je úplný splněný sen - historie + Skotsko + chlapi v kiltech + uvěřitelná a přirozená hrdinka + a man eating her out at prime time = to chceš!


7 komentářů:

  1. Mluvíš/píšeš mi z duše, Luci. Dneska jsem byla celé odpoledne doma sama a obvykle bych jenom zalezla někam s knížkou, ale dneska? Díky tomu podzimu ve vzduchu a v srdci jsem sfoukla prach z krabice puzzle a po dlouhé době se vrhla do skládání. Zkrátka podzim podporuje člověka nejen ke vzpomínání, ale taky k rozmanitým aktivitám, na které v letním ulepeném horku nebylo pomyšlení, prodlužující se večery přímo nabádají k něčemu kreativnímu, vonící vzduch ráno zase láká k houbaření (na Kružberku jsem si to opravdu užila a našla jsem pár krásných modráčků a babek)... Jasně že se zaraduju při příchodu babího léta, kdy snad ještě koncem září přijde pár teplých dnů, ale pro teď si tu zemitou vůni a pošmourno užívám :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, puzzlíky! Musím ty své taky někde vyhrabat, už na ně mám chuť dlouho! Podzim opravdu člověka nabádá ke tvořivosti nebo alespoň k hravosti, to mám na něm strašně ráda. Jak dojedu na víkend domů, zasednu a vytvořím si nějaký krásný podzimní bucket-list, ideálně i se sestřenkou, ať spolu pořád jenom nekoukáme na filmy a nehrajeme počítačové hry :D.

      Vymazat
    2. Drahý už začal sondovat, jestli by se mi nelíbilo nějaké nové puzzle, tak předpokládám, že bych na Vánoce mohla nějaké dostat, pokud nezapomene :D A Luci, víš ty, co mě trošku mrzí na tom, že učím u těch třeťáčků? Že tam mám jenom češtinu, matiku a prvouku a žádnou výtvarku nebo pracovky. Tam bych se kreativně vyřádila taky :D Což mi ale nebrání v tom, abych často obměňovala výzdobu třídy, že :)

      Vymazat
  2. V neděli jsem měla přesně ten pocit, že je ve vzduchu podzim. Svítilo sluníčko, vál vánek a bylo tak akorát teplo. A já cítila, jak se změnila ta vůně. A mě zalil příjemný pocit, konečně je tu podzim, konečně. Miluju podzim, vždy mě nabije energií, je to nejkrásnější roční období. A ta melancholie. Mám ji ráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, ta melancholie podzimu je krásná. Jen kdyby se ty dny tak nekrátily, to jediné mi asi trochu vadí, hlavně vstávání do tmy. Ta změna vůně je úžasná, má to s sebou každé období, že přijde den a prostě je ve vzduchu cítit, že se to zlomilo. A u podzimu je to nejkrásnější a nejvoňavější :-).

      Vymazat
  3. Podzim mám ze všech ročních období nejraději. Nejen, že se cítím plná energie, kterou přes léto úplně postrádám, ale miluju ty barvy a dokonce i s příchodem deštivých dnů mám veselejší náladu, až se nad tím pár lidí z mého okolí dost podivuje :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, tak to jsme na tom podobně! Když prší a ještě fouká, dvakrát velkou radost z toho nemám, ale třeba když včera ráno pršelo jak z konve, byla to úplná paráda - a studentka si samozřejmě stěžovala, jak je hnusně :D.

      Vymazat