Úpadek

Nevím, jak jinak svůj momentální stav nazvat. Buď se učím nebo pracuju nebo učím. Ve středu se pojedu ztrapnit k přijímačkám do Prahy a nemůžu se dočkat (všímáte si té ironie, doufám?). Tím si nechci stěžovat, pro všecko tohle jsem se dobrovolně rozhodla a nic z toho dělat nemusím, ale tak nějak jsem naznala, že to stejně všecko udělám, because of reasons. Jak se projevuje ten úpadek? Třeba tak, že už nemám problém chodit po městě v legínách. Nebo v domácím vánočním svetru. Prostě mám momentálně na starosti důležitější věci, než se kvůli pár minutám venku převlíkat z domácího. Vlasy mám jak racochejl a mamka se mi kvůli tomu směje. Jenomže sémantice a fonologii je úplně jedno, jak moje vlasy vypadají, takže. Zatím ještě nemám žádnou předstátnicovou paniku, jen už bych ráda znala aspoň posudky na bakalářku, ať vím, na čem jsem. Možná, že až je uvidím, budu si říkat, jak sladká byla nejistota, ale whatever.
Ta rýmička, co mě chytla po výletě do Prahy, se ukázala jako docela nepříjemná klouzavá svině, přišly horečky a chrchlu ještě teď. Plyne z toho jediné - netoulejte se po venku, když je hnusně a máte před státnicama! Minulý týden s TKT a velkým sborovým koncertem mi moc nepřidal, takže to nakonec dopadlo tak, že jsem tuto sobotu skoro celou prospala. Nějakých 11 hodin v noci, vzbudila jsem se skoro v poledne a pak další výživné 3 hodinky odpoledne. Asi už stárnu, nějak toho mnoho nevydržím. Naštěstí je ovšem světlo na konci tunelu již blízko, stačí doklepat poslední týden (dobře, pak ještě čtvery přijímačky a v práci už naplno, ale to nějak půjde) a pak tradá, lalala, klid. Nebo alespoň míň náporu na hlavu.
Relaxuju tím, že sním o letní dovolené (což je taky důvod, proč makám a s nástupem na půlúvazek nečekám až na začátek léta, i když by to bylo mnohem pohodlnější a rozumnější), zatím je sice ještě všecko ve hvězdách, ale dovolená BUDE a to je hlavní. Vlastně začneme už výletem s naším dámským klubem do jižních Čech, kam se teda těším moc (i když i tam budu muset obětovat nějaký čas práci, ale čert to vem, si přivstanu, neasi) no a pak se uvidím. Možná trocha cestování po Evropě na výhodnou vlakovou jízdenku, možná Budapešť, možná Kodaň, možná Berlín a Amsterdam, možná Benátky, ale možná taky Chorvatsko nebo Podkarpatská Rus. Kdo ví, co nakonec s panem Darcym vymyslíme. Taky samozřejmě nějaký spaní pod širákem, bouda, Lughnasad, nějaká chalupa . . . prostě už se strašně moc těším, ať už vyjde, co vyjde.
Všem vám, co teď taky zkouškujete/státnicujete/maturujete a vykonáváte podobně náročné činnost, na kterých závisí vaše budoucí profesní kariéra a akademická čest, přeju hodně sil, protože na tuhle cílovou rovinku je potřebujem asi nejvíc.