26. 4. 2014

To víte, jaro

Kvalita fotografie sice není nejlepší, ale je to tam - má bakalářka a čtyři knihy, které jsem v ni rozebírala. Včera jsem ji podepsala a odevzdala na sekretariátu, takže teď už si můžu konečně vydechnout a čekat na návrh známky od vedoucí a oponentky. Nebudu lhát, že nejsem nervózní - jsem, protože bych samozřejmě chtěla známku co nejlepší, jenže vůbec nevím, jestli si ji za svůj výtvor zasloužím. Utěšuji se tedy, že na zelené políčko to snad bude a na ničem jiném koneckonců nezáleží.
Jestli si ale někdo myslí, že jsem napsala bakalářku a teď si hodím nohy na stůl a budu lelkovat, tak se šeredně plete. Krom hoňky za prací, která se ukazuje náročnější, než jsem předpokládala (to vám takhle třeba přesunou pohovor, na který se kodrcáte hodinu a půl vlakem) tu máme sborové aktivity (zítra výroční koncert), přípravu na TKT, učení se na státnice, k tomu samozřejmě nesmím zapomenout na domácí výuku angličtiny. Nikoho asi nepřekvapí, že už jsem si asi dva týdny nebyla schopná ani uklidit v pokoji, když jsem za tu dobu byla pětkrát v Brně (jestli počítám dobře, tak to znamená za poslední dva týdny 15 hodin strávených ve vlaku - slovy patnáct!!!). Už se přestávám divit, že jsem poslední dobou neuvěřitelně unavená a jakmile spím méně než 8 hodin, je mi špatně a jsem nepojízdná. Na druhou stranu mám ale pocit, že dělám něco užitečného a věci jsou v pohybu, tak to mám ráda. Jen ta nejistota, ta nejistota - ta mě drásá! Nedovedu se ani rozhodnout, jestli chci dělat učitelského či překladatelského magistra u nás na KAA či si raději dát Literaturu a mezikulturní studia na bohemistice (obojí samozřejmě nádavkem k filologii). Já bych tak nejraději všecko, to by nešlo, vážení páni učení?
Nicméně strašně si teď užívám ten šťavnatý vzduch venku a když moc nefouká, tak mi ani ty neustálé přeháňky nevadí. To víte, jaro. Taky už jsem měla letošní první chřest, sice bych si teda představovala trošku mladší a křehčejší rostlinky, nicméně i tak to bylo labůžo. Louka za barákem je posetá pampeliškama a zvířátka na dvorečku se svorně veselí, takže dnes jsem neváhala a přidala se k nim. Teta zdatně rozsazuje muškáty do truhlíků a dvorek začíná vypadat sice kýčovitě (jsem strašně zvědavá, co pan Darcy poví na naši žábu na prameni - ale pamatuju si, že před lety po pár pivech, když ještě bydlela na hrušce, k ní měl celkem pozitivní vztah), ale čert to vem, mě se to právě tak líbí! A samozřejmě mě to čím dál více láká ven a doufám, že co nejdřív už konečně udělám nějakou tu tůru a přespím pod širákem, jinak to není to pravé jaro!

14 komentářů:

  1. Gratuluji ještě jednou ke zdárnému dokončení tvého prvního akademického masterpiecu! Když už je tedy hotov, smím požádat o pdf pro vlastní účely? :D
    Máš nějaký dobrý recept na chřest? Já ho ještě nikdy nejedla. On ten typický obrázek politý bílou omáčkou vypadá tak nějak ... moc eroticky :D Koupila jsem zrovna dneska malé kapustičky a už se nemůžu dočkat, až je upeču a zblajznu :)
    S rozhodováním nezávidím ... jako ono to všecko zní skvěle. Já teďka zpětně vím, že překlad by pro mě nebyl (neb se tam stejně moc o překladu neučí), ale učitelství by se mi líbilo asi více než filologie. I když teda u nás moc veliký rozdíl není. Snad jen praktický jazyk a dva semestry didaktiky s praxí, které jsem (bez praxe) stejně absolvovala. Jak se taky chtít naučit učit za rok, že?
    Co si mám představit pod mezikulturními studii?
    A jedna poznámka jen tak mimo ... mám teď jeden předmět z historie. Je to super změna. Ale připadám si tam jako návštěvník. Koukám na všechno očima "filologa" a prostě postrádám to vcítění se do role "historika" ... až mám pocit, že jsem přehnaně rigidní.
    Míša tedka na netu četl, že snad v Japonsku (nikdy nevím, jestli to není třeba Čína) otevřeli školu pro počítačové hráče. Je jen otázkou času, než se otevře obor pro čtenáře. To si školné klidně zaplatím!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Á, no samozřejmě, text ráda poskytnu, pošlu ti to mailem :-). Chřest dělám úplně obyčejně - na páře, dokud není al dente, osolím, opepřím, zakápnu olejem a k tomu pečené brambory. Ale už je asi na čase zkusit něco odvážnějšího. A kapustičky jsou úžasné, miluju je jen rozčtvrcené, orestované na pánvi se spoustou česneku a k tomu pohanku. Nom nom nom!
      Literatura a mezikulturní studia jsou takovej mix mezi anglistikou, bohemistikou a překladem, je tam i redakční seminář a hlavně mají Erasmus smlouvu s Oxfordem, takže tak :D. Jinak právě to učitelství je super v tom, že pak můžeš vždycky jít učit i do škol, teď jsem se právě bavila s bejvalou lektorkou z práce, která postupně přesedlala právě na učení na gymplu a i když má odstudováno na anglistice a je to zkušená a školená lektorka, holt si musí dodělat pedagogické minimum a věnovat tomu čas a peníze. Takže já kdybych se měla rozhodovat jen mezi filologií a učitelstvím, jdu určitě na učitelství, protože nikdy nevíš, kdy to potvrzené pedagogické vzdělání budeš potřebovat. No ale hlavně ono je taky otázka, kam mě vezmou, že :D.
      Jinak já měla historii minulý semestr taky, bylo to super a musím říct, že právě i ta role "historika" mě bavila, jen mi hodně chyběl nějaký detailnější přehled toho období, protože jsme se zabývali konkrétně osidlováním a pak právě jazykovým vývojem.
      A já jsem zase docela ráda, že za to čtení aspoň platit nemusím a naopak doufám, že jednou mi třeba za něj budou platit jiní - no nebylo by to dokonalé? :-)

      Vymazat
    2. V tom případě kapusty orestuju :D
      Podle toho popisu oboru bych na tvém místě už měla asi jasno. Jestli to zahrnuje i jinou literaturu než anglickou a ještě navíc OXFORD, tak není nad čím dumat. Ovšem pokud neuvažuješ nad tím, že bys nakonec učila ve státním sektoru. Váhala jsem nad tím dlouho ... mám ale pocit, že u nás učitelství jako jednoobor studovat nejde, pouze s druhým jazykem. No a s mou šj jsem na akademické půdě sekla. To dřív zamrzne peklo, než bych se na romanistiku vrátila. Ale třeba mě praští třešňová větev a změním názor, že jo.
      K tomu učitelství ještě ... člověk si zavře jedny dveře. Je stupidní mluvit o nich jako o jistotě, protože kdo ti dneska zaručí, že tě na nějakou zš/sš vezmou. Ale jakmile člověk jednou práci má, tak je plat pořád jistější než ten na jazykovce. Takže jsem se smířila s tím, že můžu umřít hlady. Můj muž musí hodně vydělávat (což mi bylo řečeno, že je hodně nepravděpodobné, neb můj muž si vystačí s málem a z toho, co vydělá, by se s úsměvem na rtu rozdal). Nebo napíšu bestseller.
      Máte to na MU lepší, zdá se mi, co se oborů týče určitě.

      Jsem to myslela tak, že by člověk vystudoval čtenářství, a pak by mu za to platili :D Jo, dokonalé .. nejspíš naprosto utopistické, i když jak vidím ty recenzní výtisky, ani tak moc nereálné to asi nebude ...

      Vymazat
    3. No já mám na LMK spolužačky (Annie byla vybraná do Oxfordu) a naopak říkají, že to není žádný zázrak - že je to kvalitativně níž než anglistika, soustředí se tam poměrně dost na českou literaturu, což není zas tak úplně náš šálek čaje, takže tak, no. To je teda škoda, že u vás nemůžete mít to učitelství jednooborově, to mi přijde jako pěkná hloupost.
      Samozřejmě, že ani vystudované učitelství ti žádnou jistotu nedá, ale prostě je ta šance větší - kvalifikovaných učitelů angličtiny stále není dost a navíc nějakou školu máš skoro všude, takže i když se přestěhuješ někam na menší město, stále je tu ta šance najít práci v oboru. Kdežto když bych šla na filologii a LMK, tak se mimo velká města šance uplatnění v oboru rapidně snižuje. A právě, ta stabilita je taky velké plus, pravidelná pracovní doba ... já si nedovedu představit učit v jazykovce celý život, mě by prostě nebavilo rok za rokem učit třeba několik odpolední v týdnu až do osmi večer kvůli tomu, že holt pracující jindy na kurzy čas nemají. Ale zase znám spoustu lidí, kteří opravdu mají učení v jazykovce jako stálý job a zvládají u toho i rodinu a podobně, asi strašně záleží, kde se člověk upíchne, jestli učí veřejnost, mládež nebo firmy a tak podobně. Ale plán s bestsellerem to koneckonců jistí vždy ;-).
      A jo takhle jsi to myslela, tak to by bylo samozřejmě ideální! Nicméně jak tak pozoruju knižní blogy, přijít si k recenzentským výtiskům není až tak náročné, takže pokud člověku nevadí ta zodpovědnost, že musí něco přečíst v tu a tu dobu, tak je to super příležitost jak minimálně za čtení neutrácet, když už ne si jím přímo vydělávat :-).

      Vymazat
  2. Když si vzpomenu, jak u obhajoby ta moje fialová bakalářka tak zářila mezi těmi ostatními černými a tmavě modrými, tak ta tvoje bude přímo svítit. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jů, fialová, ta musela být krásná! :-) O čem jsi psala?

      Vymazat
    2. Jeden takový de facto bezvýznamný šlechtický rod, který sídlil tady u nás, takže z hlediska získání materiálů a zajímavosti tématu to pro mě bylo to pravé. :-)

      Vymazat
  3. Vypadá to dobře :)
    Takže jezdíš do Brna vlakem a ne autobusem? To se můžeme teoreticky někdy náhodou potkat ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc! U nás autobusy jezdí sporadicky, vlak je pro mě levnější a nedělá se mi v něm špatně při čtení, takže když to jde jedu vlakem. A to jsem netušila, že jezdíš stejným, to by mě zajímalo, jestli už jsme se někdy takhle minuly :-).

      Vymazat
  4. Luci, ještě jedenkráte gratuluju a teda opravdu ti patří můj obdiv za odvahu jít do výrazné barvy. Já jsem si to netroufla, protože jsem tušila, že má práce není tak výborná, abych si to mohla dovolit. Ale tvoje bude určitě vychvalovaná a náležitě ohodnocena, toho se nebojím :) I když je samozřejmě lepší nepočítat s nejlepšími výsledky, víš jak.. nikdy nevíš, jak se před psaním posudků a udílením známky vedoucí a oponent vyspí, co jim přelítne přes nos a tak dále :D
    Zelený chřest jsem měla včera v italském rizotu v restauraci U Anděla v Olomouci a byl úžasně křupavý :) A spolu s vodou s citronem a výhledem na svěží park to byl dokonalý jarní oběd :) Kapustičky taky musím zařadit do jídelníčku, ještě jsem se k nim nedostala, stejně tak k vlastní přípravě chřestu. Nejprve to chce asi blanšírovat a až pak restovat, že?
    Zato jsem ale teď přes týden dělala výborný jednoduchý salátek z baby špenátku, rukoly, zakysanky a chilli omáčky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Znáš mě, Steli, takovéto "hlavně na sebe neupozorňovat" není úplně můj styl, moje práce sice není světoborná, ale hodnotit se má její text, ne obal. Možná jsem naivní, ale věřím, že to hodnocení nebude vycucané z prstu a že naši vyučující nejsou tak arogantní, aby hodnotili podle toho, jak se zrovna vyspali (i když věřím, že i takových bude na univerzitách dost a dost). Tak jen doufám, že mě brzká budoucnost nepřesvědčí o opaku.
      Ten oběd v Olomouci zní úžasně, taky bych si dala něco takového líbit! Jinak kapustičky neblanšíruju, nějak mě to nenapadlo, ale vypadá to jako dobrý nápad před tím restování. Zkus a dej vědět, jak to dopadlo! :-)

      Vymazat
  5. Gratuluji Ti k úspěšnému dokončení bakalářky, musela to být morda ne?
    Já jedu do Brna tuhle sobotu na přijímačky, nesnáším cestování autem, ale tak co se dá dělat. Po slovech "ale jdi, přeci se nebude ještě stresovat při jízdě vlakem" jsem to vzdala a budu naložena do auta a odvezena do Brna na popravu.
    Do toho jezdím každý týden do Prahy, takže jsem si cestování zamilovala :D (jen ne autem, prosím).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, morda to chvílemi byla, ale obecně to šlo hladčeji, než jsem se obávala (a tak se samozřejmě bojím, že se to musí projevit na známce :D).
      A myslím, že je jenom dobře, že tě na přijímačky dovezou v pohodlí autem, teď v neděli za mnou jela kamarádka a zrovna se to tak sešlo, že nakonec dojela o 2 hodiny později kvůli výlukám a zpožděním vlaků - tohle zažít před přijímačkama, tak mě asi šlehne. Každopádně u přijímaček držím palce, ať dobře dopadneš :-).

      Vymazat
    2. Děkuji, já se na cestě na přijímačky stresuji kvůli pozdnímu příchodu vždy, byť by to bylo autem, vlakem, letadlem či ponorkou. :D

      Vymazat