27. 3. 2014

GTD, WTF?

Taky už vám některá slovíčka lezou krkem? GTD. ZTD. Start-up. Akademie. Osobnostní rozvoj. Affiliate. Expert. Kouč. Já vím, já vím, můžu si za to sama, že kolem sebe tyhle věci pořád vídám, protože dnes se člověk na(ne)štěstí můžu odstřihnout od čehokoli, co mu není po chuti.

Každopádně tenhle trend, co poslední dobou cloumá internety vám dává najevo, že je potřeba být LEPŠÍ, VÝKONNĚJŠÍ, ŠŤASTNĚJŠÍ, BOHATŠÍ, ale přitom SKROMNĚJŠÍ, DUCHOVNĚJŠÍ, VÍC FIT. No nezní to krásně? To chce přece každý, vždyť jsou to samé úžasné věci! O co jiného byste se měli asi tak v životě snažit, co? Vaším životním cílem by mělo být býti výkonným v práci, která vás baví (a kterou, nejlépe, dáte do pohybu sami nějakým svým geniálním nápadem a za první rok vyděláte svůj první milion), vydělávat tak akorát, abyste mohli často cestovat po světě a bydlet v domě/bytu přesně podle vašich představ a abyste dostali na úroveň svou rodinu, na kterou máte díky bezkonkurenčním GTD metodám dostatek času. Kondičku si udržujete pravidelným během a díky networkingu máte celou řadu užitečných kontaktů a zajímavých přátel. To všecko v rozumné míře sdílíte na sociálních sítích, kterých nejste otrokem, ale které naopak slouží vám. Doufám, že jsem na nic důležitého nezapomněla.

No, a teď, proč se mi z toho všeho ježí hrst. Český rybníček je malý, a proto je poměrně jednoduché vysledovat, že většina hybatelů tohoto životního stylu se mezi sebou zná a tak říkajíc ruka ruku myje. Jeden koučuje druhého, všichni jsou to moc dobří přátelé a všichni slibují, že vám pomůžou se už konečně vyhrabat z vašeho neuspokojivého života a jen díky jejich programům/knihám/akademiím/workshopům/whatever začnete pořádně žít a vydělávat! Chce to jen mít koule a pustit se do toho! Většinou to má samozřejmě takový drobný háček, jakože ty jejich prográmky něco stojí, ale na to přece nemůžete hledět. Protože jenom když se opravdu rozhodnete jít si za svým a investovat DO SEBE a do SVÉHO ROZVOJE, může se ve vašem životě něco změnit, nemám pravdu?

Ono to zní všecko moc hezky. A nejsou to všecko jen plané kecy, to je na tom to nejhorší. Jenže ta nová podoba amerického snu, který tihle fištróni prodávají, je stejně nereálná jako ta z první poloviny dvacátého století. Protože kdepak asi budeme, když začne každý dělat na sebe a bude podnikat jen v tom, co ho baví? Budeme tady mít spoustu specialistů na sociální sítě, spoustu různých koučů, podnikatele všeho druhu, ale kdopak bude dělat ty nepříliš zábavné, ale o to nutnější práce? Hm? Nezačíná to krapítek drhnout? A ještě jednu věc je potřeba si uvědomit - je úplně jedno, kolik chytrých knih přečtete, kolik seminářů absolvujete a kolik koučů si zaplatíte. Jenom vy jste pány svých životů a na vás je, co s nimi uděláte. Jasně, je fajn se od něčeho odrazit a nikdy nevíte, odkud přijde ten správý impuls ke změně. Jen je potřeba mít na paměti, že tyhle knihy a programy nejsou tak samospásné, jak vypadají. Nemůžete překopat svůj život za 21 dní. A víte co? Někdy to ani není potřeba. Přesně to je totiž věc, která mi na tomhle vadí - změna životního stylu teď není jen možnost, je to imperativ. A ten imperativ vůbec nebere ohled na to, že o tu změnu možná nestojíme nebo že ji nepotřebujeme. Teď je prostě v módě běhat, seberozvíjet se a mít vše hotovo, tak to tak bude a kdo se tím neřídí, je neschopa a lenoch a šlape si po štěstí a však on ještě uvidí, že jsme měli pravdu.

Nechci házet všechny do jednoho pytle. Ale vždycky mi budou sympatičtější rady od někoho, kdo se raděním nezabývá profesionálně (a nebo na to má alespoň nějakou pořádnou školu, nejlépe psychologii) a dělá to buď se své dobré vůle ve svém volném čase, a nebo ještě lépe to nedělá vůbec - ale jeho životní styl a náhled mi natolik imponuje, že se rozhodnu ho nějak následovat. Takže, vy Říhové, Kiršové a Kiršové, Vokáči Čmolíkové a taky nakladatelství Jan Melvil Publishing - ne že bych vás neměla ráda. Ale tenhle provaz, ten je pro vás.

PS: Jestli stále ještě trpíte neodolatelnou touhou nechat si od někoho kecat do života, dejte mi vědět. Jsem expertka na ledacos, všemu rozumím, všude jsem byla a od všeho mám klíče, víme? A pár drobnejch se vždycky hodí.


6 komentářů:

  1. Já prosím! Bych chtěla vědět, jak se dokopat k tomu, abych se přestala cpát. NEchci přestat. Líbí se mi to. Dělá mi to radost. Naplňuje mě to. Ale taky nechci vypadat jako koule :D Víte, paní rozumbrado? Já vlatně ani žádnou radu nechci, víte (jako většina těch lidí, co do těch couchingů jde), protože měnit se (fuj, fuj, fuj) nemám na programu :D Takže tak, du zas vo dům dál :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proto do těch dnešních muffinů dám bílý jogurt místo zakysané smetany a budu mít pocit, že je to děsně zdravý :D

      Vymazat
    2. Tak ono se stačí držet starého dobrého všeho s mírou a hned ty naše malé "hříchy" vypadají jinak :-). A bílej jogurt je určitě správná volba :-).

      Vymazat
  2. ten druhej odstavec je super výstižnej... nevim no je to taková trochu utopie - představa že tohodle můžou dostáhnout všichni a když né tak si troska... jenže ono se dá žít i jinak a být šťastnej jenže to je těžký když je iluze toho že když nemáš prachy na to jezdit pravidelně k moři a na hory a mít nový bioty nike tak seš nikdo... no rozčiluje mě to!
    a trochu mi to připomíná tohle - http://fc06.deviantart.net/fs38/f/2008/330/0/7/Trainspotting_by_SixSillySisters.jpg :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že to někdo vidí stejně! :-) Možná že právě ta uniformita těchhle moderních trendů je to nejnepříjemnější - tváří se, jakože respektujou osobnost každého, ale pokud jim nezapadneš do jejich škatulky, tak jsi loser. No a ten citát z Trainspottingu je naprosto výstižnej, to bude asi platit ještě dlouhá léta :D.

      Vymazat
    2. Zrovna jsem dala na blog fotku z hor. Říkám si, že by to byla nuda furt jen psát o tom, kolik jsem napsala dneska diplomky. :D

      Jednou za čas si řeknu, že bych začala běhat, ale pak se převalím na druhou stranu, otočím stránku knížky a připustím, že je to naprostá blbost.

      Vymazat