20. 12. 2013

Overexcited

Overexcited je teď v našem dámském klubu populární slovo. Většinou tento stav způsobí lehké předávkování videi našich oblíbenců, endorfiny plují do žil, pozitivní vlna smete naše malé světy a nic není nemožné, zázraky do tří dnů. Akorát se pak blbě spí, no. Nicméně, tentokrát jsem se nepředávkovala chlapama, asi je to jen součástí veselého hormonálního kolotoče zvaného menstruační cyklus bo tak něco. Příčina stranou, za následek to má to, že se cítím mentálně hyperaktivní, mám strašnou chuť něco dělat, vzdělávat se číst, akorát je kolem toho tolik, že mi dělá krapet problém soustředit se jen na jednu věc, když je další triliarda zajímavých věcí, který bych teď fakt moc nutně potřebovala prozkoumat/zkusit/přečíst, protože prostě, že jo. Takže jsem se pustila do procvičování francouzštiny na Duolingo a napadlo mě, že by vlastně nebylo od věci se taky začít učit nějakej novej jazyk, když tu staroangličtinu už umím na B (yes! A Ruthwell esej taky za B! Jsem oficiálně génius!), tak taktéž na Duolingo začínám zjišťovat, zač je toho dojč. Ta staroangličtina mi připomněla, že mám totiž v tomto ohledu značné mezery a že by alespoň elementární znalost němčiny asi nebyla na škodu.
No a taky, konečně, se pouštím do čtení k bakalářce. Zatím jsem přečetla jen dva krátké reporty, co s mou BT souvisí jen velmi okrajově, ale naprosto mě nadchly, byly čtivé a velmi inspirativní. A když pomyslím, kolik skvělých esejí a knih na mě ještě čeká .... potřebovala bych asi holt nějakou superschopnost rychločtení a supersoustředění, abych to všecko zvládla co nejdříve a mohla se pustit do samotného psaní. Ale to čtení, vypadá to, si budu pořádně užívat.
Co už nedělám s takovým nadšením je balení. Zas tak mi nevadí balit se někam, mám k dispozici prostor omezený objemem kufru a když se to nevejde, nevadí, něco vyhodíme. Ale když vím, že musím sbalit VŠECHNO, z toho mi naskakuje kopřivka. Proto taky nesnáším stěhování. No a pak to taky bude potřeba vybalit a nacpat někam do mého minipokoje, který je už tak nacpaný k prasknutí. Dvojitá kopřivka, blah. Nicméně, většinu věcí už v kufrech nacpanou mám, zítra to dobalím, vycídím pokoj, naposled se vyspím a tradá, jedeme domů! A těšíme se moc! Ale stýskat se nám bude taky, no jo, no. Ale je to děs, jen ta myšlenka na balení to moje supernadšení poměrně slušně zchladila. Chtěla bych, aby bylo asi tak zítra odpoledne, já už měla sbaleno, odvezené kufry na nádraží a už bych jen v klidu vybírala poslední suvenýry.

A tady prosím, the cutest thing ever! Poučte se, co je to delayed gratification! Tom vám to vysvětlí :-).

2 komentáře:

  1. Základy němčiny jsou v pohodě, nicméně když se dostaneš dál tak to teprve přijde :-D tot' moje zkušenost, ten jazyk mi prostě nejde pres pusu :-D :-D
    Šťastnou cestu domů a přeju Ti Fay krásné české Vánoce :-) A.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, moc se omlouvám, že píšu až teď, po návratu domů jsem byla zaměstnanější, než jsem předpokládala. Tak alespoň šťastný nový rok! :-)
      A myslím, že v němčině se stejně dál než přes ty základy nedostanu :D.

      Vymazat