Co bylo a co bude (mišmaš)

Že je v Oslu draho, to už jsme si říkali. Já to mám docela jednoduchý - nepiju, nekouřím, nejím maso ani mléčné výrobky a nechodím na party, takže jedním vrzem zvládám šetřit na těch nejdražších oselských frontách. Takže sama sebe přesvědčuji, že tím pádem mám peníze na jiné, onačejši legrácky, které jsou, jak se říká, "Oslo cheap" (což znamená, že je to obecně vzato furt drahé jak sviň, ale na Oslo doprí).
Nejvíc utrácím, logicky, za jídlo. Jezdím nakupovat do imigrantské čtvrti Grønland, kde se dá za oselsky slušné peníze nakoupit zelenina a vůbec různé bašty. Je to pro mě úplný ráj na zemi - tolik druhů ovoce a zeleniny jsem snad ještě neviděla. Zvlášť potom, co jsem sušila zobák skoro tři týdny v Bystřici si uvědomuju, jaká je to vzácnost, mít možnost vybírat si při nákupu jídla a nenechat se omezovat nudnou nabídkou supermarketů. Další božskost je, že když u imigrantů, tak taky imigrantský zboží (ne, nebojte, nekupuju tam trávu ani koks) - všechny ty skvělý omáčky, pasty a vůbec ingredience do vašich oblíbených cizokrajných pokrmů tu seženete za (oselskou) hubičku. Zvlášť si libuju ve velkém výběru všeho indického - kari pasty, chleba naan, basmati rýže, ... a těším se, až si našetřím na "starter-kit" na suši (mrk mrk na Andělku!). Taky jsem tu objevila (i když zatím nekoupila) brambůrky s příchutí nori řasy. Seriously? Už se na ně moc těším! Moje polička v lednici a taktéž moje mini spížka samozřejmě praskají ve švech a já tu kouzlím jeden báječný pokrm za druhým. Naposled jsem si při nákupu prožila krapíte stresíku, když mi ani na tři pokusy nechtěl chroustač schroustat platbu kartou - to vám vždycky trochu zdvihne tep, že? Naštěstí, když jsme zkusili jiný chroustač, tak už to šlo. Nicméně povím vám, je to náročný jezdit přes půl města nakupovat více méně všechno jídlo (v kolejním supermarketu nakupuju jen chleba, ovesné mléko a když je náhodou něco nezbytně nutně potřeba). Vždy odcházím s dvěma naprosto naditými taškami a jak soumar obecný se plazím na metro a na bus (a děkuji za ně Vesmíru, protože tohle nosit pěšky, tak padnu). Ale stojí to za to - buď sama nebo se spolubydlícími provádíme v kuchyni hotová kouzla a jedno je vždy jisté - že to bude vynikající! Kdybyste snad toužili vědět, jaké hnusy to skrývám pod pokličkou, vězte, že čas od času se nějaká ta fotografie objeví zde - Trollkona byla tak šlechetná, že mi dovolila zneužívat jejího účtu, takže tam uvidíte nejen její vege mňamky, ale taky moje. Brou chuť!
Po nedělní komentované prohlídce v centru Osla si konečně taky můžu odškrtnout některé body z letního oselského bucket listu - zbývají muzea a nedostižné plavání ve fjordu, na které se moc těším (a doufám, že ho neprováhám!). Ani tenhle víkend nebudu vysedávat důlek nad učebnicí staroangličtiny či nad čtením Krále Leara (i když bych měla) - vyrážím totiž s Winfriedem na cabin trip! Půjdeme celých PĚT KILOMETRŮ (to je dálka, co?) na chatu v lesích někde u Osla, kde bude společně vaření, kvíz, integrace s dalšími international studenty a hlavně - hlavně - hlavně - SAUNA a JEZERO!
A aby toho nebylo málo, týden na to se vydám na velmi dobrodružnou výpravu - sama pojedu lodí do Kodaně, kde se potkám s panem Darcym, který si tam bude užívat zasloužený výlet, který vyhrál za první místo v architektonické soutěži. Vypluju ve čtvrtek odpoledne, na lodi strávím noc a v pátek dopoledne už si to budu štrádovat slunečnou Kodaní, abych v podvečer zase odplouvala směr Oslo. Říkáte si, že to musím asi hodně šetřit, když si můžu dovolit takové výlety, že? Tak nebojte. Stále ještě jsem dívka z chudé rodiny, ale mám to štěstí, že společnost, která organizuje plavby Oslo - Kodaň ráda vyhlašuje různé výhodné akce. A když se teď slaví výročí ohledně Malé Mořské Víly (neptejte se, měli to tam napsané v norštině), mají na určitá data akční cenu a Vesmír mi dopřál, a jedno z těch dat je zrovna to, kdy je v Kodani i pan Darcy. A navíc mi ten výlet pan Darcy věnuje k narozeninám ♥.
Tolik tedy k momentálnímu dění a příště třeba zase o tom, jak to šlape ve škole a proč je kolej jedna z nejlepších věcí, co mě kdy v životě potkala.