19. 6. 2013

Fever

Já vim, že to léto to chtělo. A že ty teplé letní noci jsou fakt boží, zvlášť když nemáte šalinkartu a musíte jít z kina pěšky. Do uší nějakou dobrou muziku a je to krása. Jenomže ty dny, ty dny ... Nechutná mi jíst, sotva do sebe co nasoukám, cítím se dehydratovaná, i když piju denně litry vody (opravdu litry, myslím, že tak 4 to budou určitě). A zírám. Na všechny. Prostě léto přesně tak, jak ho popsal Dylan Moran ve znamenité epizodě Black Books - Fever. Skotsko se jeví ještě lákavější než kdy dřív (ano, jde to, i u takového Skotofila jako jsem já).
Na(ne)štěstí se vše již nenávratně blíží. Těším se, těším se moc. Na Skotsko i Norsko a na všechno mezi tím. Jen mě nikdy nenapadlo, jak strašlivě rychle to uteče. Pořád času dost, času dost a najednou je fakt skoro konec června a přede mnou velké neznámé daleko za hranicemi. Snažím se předpřiravit, jak se jen dá, hlavně taky předzásobit. Vždycky mám panickou hrůzu, aby mi něco nechybělo, a pak mám najednou s sebou spoustu zbytečných krámů. Snad se mi tentokrát zadaří být rozumná :-).
Jak je pořád to vedro, tak mám taky pořád Amanda Palmer náladu (může za to jistě i ukulele). Pročítám si její texty a nestačím se divit, jak strašně moc se poznávám. Taky se u mě rozmohly dvě podivné ... nevimjaktonazvat. V angličtině začínám psát foneticky - zaměňuju minimal pairs, píšu špatná homonyma a pak vypadám jak blbec. Ještěže už nemusím psát žádné eseje! No a pak se taky přistihuju, že když se s někým bavím, každá druhá věty mi připomene nějakou písničku, scénu z filmu, hlášku ... přestávám myslet ve slovech a ve větách. Myslím v tom, co jiní vytvořili a z jejich sdělení se stává sdělení moje. Asi je to ještě pozůstatek totální vypsanosti a vyčerpanosti zkouškového. Sice mě to vlastně dost baví, ale ostatní pak někdy nechápou, která bije :D.

Nebyl by to pořádný článek bez stylové písně pro věrné čtenáře:

2 komentáře:

  1. Ovoce a zeleninu, jahůdky, broskve papat... Taky teď jím jen ovozel, naštěstí hlad pořád mám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snažím se, seč to jde, ale jsou chvíle, kdy mi i nakrájet si jablko připadá jako nepřekonatelný veleúkol. Naštěstí už se ta vedra (snad) chýlí ke konci!

      Vymazat