15. 4. 2013

Nejlepší pondělí

Existuje něco lepšího, než si v pondělí přivstat (ehm, no dobře, já vím, že půl osmá není nic moc, ale pořád je to o hodinu dřív než o víkendu), protáhnout se s Tarou, zapotit s Jillian, dát si lehkou, ale výživnout snídani, opláchnout se a v klidu si naplánovat den i týden? Skoro bych řekla, že ne. Ještě to sluníčko za okny a předpověď skoro až letního počasí ... takyže jsem si už nechala bráchou odvézt zimní boty a svrchníky domů, vytáhla jsem jarní kabáty a sako, jarní botky nakrémovala ... jaro, jsem ready, poťmi hop! Tak se mi to líbí!
Rozečetla jsem Jak být ženou od Caitlin Moran a musím vám říct, že jsem docela nadšená. Stylem psaní mi připomíná Tajné deníky Georgie Nicholsonové, kterými jsem se bavila v pubertě, ale ten obsah je přeci jen trošku jinde. Nejsem zatím ani v polovině, nicméně dobře se bavím a často souhlasně kývám hlavou. Vůbec poslední dobou kolem sebe zaznamenávám víc a víc feminismu. Nevím, jestli je to tím, že se do něj sama začínám ponořovat, skoro si myslím, že to zase kámoš Vesmír naznačuje, kterým směrem se teď mám ohlížet. Zvlášť když u vlastních příbuzných vidím, kam může vézt to, když se žena poddá partnerovi, odsune se na druhou kolej a nestojí si za svým. Chápu feminismus velmi jednoduše - snaha o to, aby si ženy a muži byli rovni, aby jim nikdo nenamlouval a nepodsouval, jak si to mají mezi sebou zařídit. A v globálu, aby nebylo důležité, s kým jednám, ale jak. Jednám s další lidskou bytostí a chovám s k ní podle toho, jaký máme mezi sebou vztah, jaké máme oba dva možnosti a ne podle toho, co jí visí mezi nohama nebo na hrudi. It's as easy as this.
Víkend jsem zase strávila převážně u klavíru, prostě to jinak nejde. Naštěstí jsem se ale donutila napsat i obávané résumé do francouzštiny a nakonec to nešlo vůbec tak špatně, jak jsem se bála. Dnes ještě schůzka s R., aby mi pomohl vymýtit gramatické odpornosti a pak už jen doufat, že to vyučující bude stačit. Mrzí mě, že francouzštině nedávám tolik, kolik by si zasloužila. Kolik já bych si zasloužila. Po krizi minulého týdne mi poměrně dost pomohlo sepsání priorit a francouzština pro tento semestr stojí na prvním místě. Je třeba se tím začít řídit, že ano? Evidentně je lidským životním údělem nacházet balanc. Balanc mezi osobním a pracovním/školním, mezi sebou a společností ... je to nikdy nekončící pouť. Vždycky, když už si myslím, že se mi podařilo život vyvážit, zjistím, že je potřeba opět věci přehodnotit a přerozdělit síly. Ale myslím, že jsem konečně pochopila, že to nevadí. Že je to tak správně. A ve chvíli, kdy mi neužírá síly špatné svědomí a pocit marnosti, můžu tvořit a přetvářet. A naopak, když síly na chvíli utichnou, není ostuda se zastavit, oddechnout si a odložit cestu a všecko úsilí na kousek k ledu. Snad mi tohle poznání vydrží.

PS: Najednou jsem dostala chuť na naprostý designový minimalismus. Snad vám kápne do noty.



7 komentářů:

  1. Myšlenka hledání rovnováhy v životě je k zamyšlení ... rozhodně máš pravdu. Koumám nad tím, jak moc podstatné to je. Je to prakticky každodenní task. Protože je třeba usměrňovat své síly každý den.
    No není to hrůza? Neustále se vyvažovat?
    Na tom ženském summitu jsme si kreslili čínský stůl. Každá noha má deset dílků. A nazývají se: zdraví,peníze, práce, vztahy. Vybarvovali jsme díly od shora (od hrany stolu) podle toho, jak moc si myslíme,že jsme v dané oblasti spokojení. Např. 0 dílků u peněz -jsem v dluzích, 10- mám na zahradě ropný vrt. Až nožky vybarvíš, odsekni ty nevybarvené. A teď si představ, že dáš na stůj lahev, kterým směrem by se kutálela a spadla? Cílem není, aby všude bylo 10 vybarvených dílků, ale aby byly všechny v jedné rovině - troška do mlýna k tvému zamyšlení :o)

    Moran se asi odměním po tomto týdnu. Design fajn :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Poslední věta je minimalistickou reakcí na tvůj minimalismus :D

      Vymazat
    2. Na jednu stranu to je náročné, pořád takhle vyvažovat a to si vem, že nám zatím o nic moc nejde - nemáme hypotéky ani půjčky, víme, že když bude nejhůř, je tu rodina, která nám pomůže a postará se o nás, nemáme zodpovědnost za nikoho jiného ... si ještě můžeme docela dost pískat :-).
      Ten nápad s čínským stolem je zajímavý, ale kategorie jsou pro mě asi nedostačující. Musela bych přidat nohy - škola, pohyb, sebevzdělávání a kultura, přinejmenším. Ale to je možná právě ten problém - že mám hodně věcí, na kterých mi záleží a kdybych něco vypustila, bylo by mi lépe. Jenomže jsou věci, které vypustit nemůžu a jsou věci, které vypustit nechci, protože mi poskytují úlevu od toho, co vypustit nemůžu. Asi to chce víc minimalismu i v dalších oblastech :-).

      Vymazat
  2. Nejprve jsem si myslela, že mám problém se zobrazením stránky :D Ale jinak se mi ten minimalistický design líbí. Taky jsem jednu dobu uvažovala o takové totální změně, ale ke knihomolně mi to nesedělo, tak jsem aspoň trochu minimalisticky zařídila ten kulinářský koutek.
    A ano, taková rána (nota bene při začátku týdne) se sluníčkem proudícím okny až do postele dokážou krásně nastartovat a naladit! :)

    Čínský stůl zní zajímavě, jdu to zkusit! Jenom se mi nějak nezdá to, že "cílem je, aby byly všechny v jedné rovině" Proč by se člověk nemohl cítit spokojeně a vyrovnaně, i kdyby měl dobré zdraví, krásné vztahy, ale málo peněz? Nebo jinak: Zákonitě by to znamenalo, že bezdomovec bez práce a bez peněz má mít i chatrné zdraví, aby byl v rovnováze? ;D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Knihomolna je taková útulná, myslím, že ten design k ní patří a byla by škoda ho očesávat.
      Ta rána jsou úžasná, vůbec počasí tento týden je zatím úplně božské, každý večer, když chodím na byt z práce a cítím ten příjemně teplý vzduch a vůni jara, cítím se nadpozemsky a nebesky.
      A myslím, že s tím stolem není o tom, zda máš všeho dostatek, ale zda jsi spokojený s tím, jak to v dané oblasti je. To, že bys mohla mít víc peněz neznamená, že tě to ještě bude štvát, že jo? Takže si klidně můžeš dát 10 bodů/dílků i když máš minimální příjem, pokud ti vyhovuje.

      Vymazat
  3. No, jde spíše o to, aby ses TY cítila v rovnováze. Čili pokud máš peněz tolik, že ti stačí, tak je to naprosto v pořádku :o) Je to vždycky subjektivní :o)

    S tím bezdomovcem máš bod :D

    Jinak se musím přiznat, že jsem si prvně taky myslela, že mi blbne prohlížeč :D

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to pak již áno :D Říkala jsem si, že se mi ten můj stůl nějak podezřele bortí, i když se harmonizovaně cítím :D

    OdpovědětVymazat