Hipstersky

Na Valentýna jsem dopadla asi jako Barbora Poláková. Whatever. Sobota napůl prohádaná, lehce probrečená a na sarkastickou otázku: "A napíšeš o tom taky na blog?" jsem musela dát jasné ano. Protože když mě pan Darcy naštve, tak to by bylo, aby se to mikroblogosvět nedozvěděl! Takže výčet hříchů pana Darcyho: K Valentýnu mi nedal nic, ani mi nekoupil kytičku, když jsem ho o to prosila a šli jsme kolem stánku, kde mi mohl koupit aspoň tulipán za dvacka. Já mu samozřejmě dárek dala a ještě jsem ho promýšlela, je částečně symbolický. Ale to pana Darcyho samozřejmě ani netrklo a tak asi ani neví, že jsem mu vybrala stejnou vůni, jakou nosil, když jsme spolu začali chodit a kterou když cítím, točí se mi hlava a najednou se cítím zase jako čerstvě zamilovaná. Večeře, co mi slíbil v půlce prosince za vydatnou výpomoc s esejí, je taky v nedohlednu. Na včerejšek mi slíbil, že půjdeme do kavárny. Musím uznat, že jsme nakonec šli. Ale co tomu předcházelo za divadlo, to by jeden nevěřil. Uznejte, co to je za pozvání do kavárny: "No tak jo, tak tam teda pudem, ale já si nic nedám a doufám, že odtamtud rychle vypadneme." Nakonec jsem platila za sebe, ale víte jak, to je to nejmenší.
Nejvíc mě ale pan Darcy vyrazil dech, když mi sdělil, že se vlastně nechce nikam stěhovat. To jsem nečekala. Po tom, co sám přišel s tím, že se na prázdniny přestěhujeme, sám byl neskutečně rozhořčený ze stávající situace a já bláhová věřila, že to myslí vážně. Jeho argument? Nelíbí se mu, že bychom neplatili stejně. Možnosti jsou totiž dvě - bydlet s někým ve 2+1 nebo bydlet sami v 1+1, 1+kk nebo garsonce. Vzhledem k tomu, že nikoho, kdo by se chtěl taky stěhovat, neznáme, řešení 1+1 by bylo příhodnější. Já osobně se k němu klaním mnohem víc i proto, že už prostě strašně toužím po soukromí a taky vlastní kuchyni. No a tyhle byty jsou dražší, a tak bych já platila víc než on. Já v tom nevidím problém, prostě si připlácím za ten luxus, po kterém toužím. Co jsou peníze? Já je mám a chci je do toho dát. Ale to se panu Darcymu nelíbí. Kdybych chtěla víc peněz po něm, pochopila bych to. Ale takhle mi to prostě hlava nebere. Pořád tvrdí, že chce pro mě to nejlepší, ale když dojde na lámání chleba, většinou nebere moje přání v potaz. Je v neustálé opozici. Takže jsem se rozhodla - stěhuju se. A jestli s ním nebo bez něj, na tom nezáleží.
Nakonec jsme se s panem Darcym včera usmířili. Po posezení v kavárně nedal jinak, než že mi bude v patách po celý zbytek dne a nakonec jsme si užili hezký večer. A taky jsme se vsadili o 10 000 Kč o to, kdo si po rozchodu dřív najde partnera. On tvrdí, že já, já tvrdím, že on. Jste tedy svědky této výjimečné sázky a pokud někdy k rozchodu opravdu dojde, to si pište, že nakonec jeden druhého vyplatíme. Prý bude žít jako poustevník, zahrabaný ve své práci a nadosmrti sám. Já, naopak, mám v plánu poznat milého hocha ze Skotska a usadit se tam s ním. Nakonec i to stěhování si pan Darcy prý rozmyslí. Budu doufat.

Nicméně, větší sranda je, že od pondělka jsem hipster.



Ty vnitřní monology prostě nemají chybu!