In Heaven

Víkend v nebi. Teda, skoro. Prostě u Terezky na jihu Moravy. Pořád nevím, čím jsem si od Vesmíru vysloužila takovou skvělou kamarádku, duši z nejspřízněnějších. Ale prostě to tak je, tak doufám, že se mi daří o ten náš strom přátelství pečovat co nejlépe. Co jsme dělaly? Gastronomická kouzla. A taky jsme se částečně zhostily Pride and Prejudice Fitness Challenge, docela mě z toho klikování a squatů bolí tělo ještě teď. Přežily jsme director's cut velefilmu Apocalypse Now a napotřetí se mi to konečně zalíbilo a užívala jsem si každou minutu tohohle filmu. Taky jsem přišla na to, že vojáčik Martin Sheen je proklatě sexy (ale to ze mě možná mluví má mladická nevybouřenost). A taky, že vypadá dost jako David Tennant, všímáte si?

V neděli večer Prague Film Orchestra v Besedňáku. Bralo to dech, ať už to byla mrazivá hudba ze Znamení nebo úderní Piráti z Karibiku (ty už slyším naživo od třetího orchestru a vždycky, vždycky mě úplně rozsekají), Pán Prstenů mě očekávaně rozplakal a přídavek v podobě Lord of the Dance překvapil a málem roztančil. Já fakt nechápu, jak při takové muzice, nota bene hrané naživo, může někdo jen tak klidně sedět a ani si nepodupávat do rytmu. To prostě nejde! Asi nejsem dostatečně ukázněný posluchač, ale čert to vem.

Co se týče mé píle a pracovitosti, dostává na frak. Jako obvykle. Ještěže je teď ten reading week, třeba se mi podaří dokopat se k trochu zvýšenému tempu činnosti. Zjišťuju, že dokud se jakš takš držím svého režimu, chodím brzy spát, brzy vstávám a po večerech nikde netrajdám, ještě to jde. Ale běda, běda jakmile do toho něco zasáhne. Pracně sestavené rozvrhy se rozsypou jako domeček z karet a práce stojí. Pořád se snažím najít si nějaké vyhovující tempo, ale nedaří se. Možná, že kdybych prostě neměla internet, šlo by všechno hned lépe. Ale zatím jsem ještě nenašla odvahu si internet na nějakou dobu doopravdy odpojit, co kdybych nutně potřebovala něco vygooglit, že? Jojo, to určitě. Fň.

Očekávám balíček. Dokonce možná dva.  A dost se těším. Vzájemné odloučení z nás s panem Darcym dělá pěkné rozhazovačníky, ale myslím, že si to víc než zasloužíme. Bude to přesladké shledání, až dojede na vánoční prázdniny. Tajně doufám, že jak dojede, zasype Vysočinu sníh a nebudem moct nikam jít a jet alespoň měsíc. Žádné Brno, žádné Lichtenštejnsko, jen my dva a za okny bílo. Bude to nádhera.